Ušní svíce, moxy

Ušní svíce je přírodní relaxační prostředek využívající účinky tepla z hořící svíčky. Zlepšuje prokrvení ucha, odstraňuje lehčí poruchy spánku a přispívá k celkové relaxaci organismu, a tím ke zlepšení psychiky. Ušní svíčka je vyrobena z přírodní tkaniny impregnované škrobem a včelího vosku. Spodní část svíčky je obalena fólií, na níž se usazují nežádouci sekrety z ucha.
Působení: Kouř z hořící svíčky je vtahován do vnitřního ucha, kde působí. Vyrovnává tlaky v příslušných dutinách, zmírňuje napětí v uchu i v hlavě, uvolňuje usazeniny a stimuluje přirozenou tvorbu ušního mazu. Při aplikaci se ošetřovaný cítí příjemně, vnímá teplo a jemný praskot v uchu, po odstranění svíce většinou lépe slyší. Teplo ze svíčky prohřívá i mikrosystém ušního boltce, tím působí na reflexní zóny a příznivě je ovlivňuje. Ulehčuje průběh nemocí z nachlazení, upravuje čistící působení lymfatické drenáže ucha.
Použití: Zapálená svíčka se krouživým pohybem lehce vnoří nehořícím koncem kolmo do zevního zvukovodu ošetřovanému, který leží na boku. Je dobré svíčku po celou dobu přidržovat, a proto je vhodné, aby ošetření prováděla druhá osoba a tím přispěla k pocitu klidu a pohody ošetřovaného. Hloubka zanoření svíce se řídí pocitem ošetřovaného a je vhodné ji udržovat stále v kolmé poloze a tak, aby kouř neunikal po okrajích svíce. Po uhoření k fólii se svíčka z ucha vyndá a uhasí se v připravené sklence s vodou. Zbytky ušního mazu, které se usadily na fólii, se odstraní ze zvukovodu špachtličkou. Ošetřují se vždy obě uši, po ukončení terapie se nechá ošetřovaný ještě několik minut v klidu. Po ošetření je vhodné zůstat v teple a pro případnou cestu ven, kterou nedoporučujeme, je nutné chránit ucho proti prochladnutí, i v teplých dnech.Svíčku je možno aplikovat i dětem asi od pěti let.
Poznámka: Svíčky nepoužíváme při čerstvé perforaci bubínku.
Po domluvě s lékařem lze tohoto prostředku využít jako podpůrné léčby u následujících zdravotních obtíží. Tlaky v uších při počínajícím zánětu středního ucha, čelních a čelistních dutin, hučení v hlavě, hysterii, migréně, psychickém vypětí, stresech, přepracovanosti, nespavosti, ekzému zevního zvukovodu. Dále lze využít pro svoje dezinfekční a čistící účinky jako prevence nemoci z nachlazení, bolestí v krku, připočínající angíně, rýmě, kašli. Jsou výborným podpurným prostředkem léčby při zduření sliznic zejména při onemocnění horních cest dýchacích, při rýmě, i alergické, při akutní viróze, laryngitidě, bronchitidě spojené s horečkou a celkovým neklidem. Výborné výsledky dosahujeme použitím svící při únavě, malátnosti, vodnatých zánětech dutin, nosní sliznice a bolestech zubů. Až překvapivých výsledků můžeme dosáhnout zejména při chronické nedoslýchavosti a nedostatečném prokrvení ucha, při poruše lymfatické drenáže ucha, při revitalizaci ucha a posílení imunitního systému zejména u strarších lidí. Preventivně je vhodné použít svíce u zdravých 2x ročně, u nemocných dle potřeby: Ošetření lze opakovat denně, až do odeznění potíží. O nutnosti opakování ošetření rozhoduje množství a barva ušního mazu usazeného na fólii. Cílem je dosáhnout velmi malého množství ve světlé barvě.

Moxováním neboli využíváním tepla hořícího pelyňku se dociluje prohřátí, zklidnění a uvolnění vybraných míst těla. Můžeme je použít na reflexní body a na akupunkturní body. Využívá znalostí tradiční čínské akupunktury, kdy teplo pelyňku prostupuje tělo do hloubky, vstupuje do energetických drah, doplňuje je, podporuje oběh a vylučuje z těla chlad a bolest. Má silný tonizující účinek na tělo a posiluje je v boji proti chronickým obtížím, vyčerpání a špatnému trávení. Velmi často se moxování využívá zejména u preventivního posilování organismu a utužování zdraví. Moxování je vlastně protikladem akupunktury, která se dá použít pouze, pokud má tělo dostatek vlastní vitální energie, a která se nedoporučuje u oslabených osob, neboť by mohla ještě více prohloubit jejich slabost. Obdorníci zdůrazňují proto mj. význam používání moxy u oslabených a starých osob. Starověký klasik Pien-Čchue (5.st.př.n.l.), v Úvodu do medicíny (dílo z roku 1575) se říká: "Když nemoc přestane odpovídat na bylinky a akupunkturu, doporučuje se moxování".